Další z řady válečných dokumentů je, vedle veleúspěšného cyklu 2. světová válka, cyklus neméně zajímavý, nazvaný "VÁLEČNÉ ŠÍLENSTVÍ". První díl Hitlerova válka I mapuje události 2. světové války do roku 1943. V červnu 1940, po pouhých 10 měsících bleskového válečného tažení Evropou, Hitlerova vojska triumfálně vstoupila do Paříže. Toto poslední mimořádné vítězství ho víc než cokoliv jiného přesvědčilo o jeho vlastní neporazitelnosti. Ale vojensky zůstává v podstatě desátníkem první světové války, který neumí velet velkým armádám. To bude stát jeho zemi hodně, až se pustí do svého nejbližšího riskantního podniku, jakou je invaze do Sovětského svazu. Je to Východ, kde vždycky ležely Hitlerovy ambice. Francie padla, ale malá britská armáda u Dankerku unikla a za kanálem zůstává Británie chmurně a nesmiřitelně nepřátelská. Hitler se ocitá v situaci, kdy má proti sobě dva velké budoucí protivníky, Británii a Sovětský svaz, tvrdí, že válka s Ruskem je nevyhnutelná. Goeringova Luftwafe váhavě začne se svými útoky na britská obranná zařízení a letecká válka nad Británií se postupně stává intenzivnější. Mezitím Německo se svými spojenci okupuje Rumunsko, Řecko, Jugoslávii a posílá své jednotky do Afriky.
Na úsvitu 22. června 1941 Hitler napadá Rusko a překvapení je dokonalé. Zpočátku se mu daří a do července věří, že tažení bude úspěšné. Postupně se ale situace obrací, ztráty jsou obrovské a Hitler ví, že ve Stalinovi se střetává s rovným soupeřem.
Krutá ruská zima má za následek, že německá vojska nepřipravená na tuto situaci, u Moskvy ztrácejí bojeschopnost a pomalu a bolestivě umírají mrazem. Pro Hitlera začíná osobní zlý sen. Krátce ho z něho ho vytrhává zpráva americké rozhlasové stanice, oznamující překvapivý japonský útok na flotilu Spojených států v Pearl Harbouru na Hawaji. Japonsko je ve válečném stavu s Británií a Spojenými státy. Hitler 11. prosince 1941 formálně vyhlašuje válku Spojeným státům, ale hluboko v něm ho instinkt varuje, že by neměl vítat události, které se nyní musejí rozvinout. Na Východní frontě následuje série drtivých porážek. Mezi nejbolestivější patří legendární bitva u Stalingradu a Hitler přemýšlí nad tím, že Barbarossa stála jeho armádu už 371 000 mrtvých. V Severní Africe hledí Rommel vstříc německé porážce. V příštích měsících bude Goeringova Luftwafe téměř bezmocná. Stále větší vlny britských a amerických bombardérů způsobují rostoucí destrukci německých měst. Německo zoufale potřebuje období oddechu a strategické obrany, alespoň dokud se nezvýší výroba tanků, letadel a ponorek. Hitler přijímá, že rok 1943 musí být rokem zaťatých zubů.