Po Účastnících zájezdu natočil Jiří Vejdělek další komedii zaměřenou na vkus širší divácké obce. Tentokrát ovšem zvolil zajímavou a Cenou Sazky (2004) odměněnou původní látku talentovaného scenáristy Marka Epsteina, jenž Romingem debutuje na domácí půdě (prvním celovečerním filmem podle jeho scénáře byla u nás neuvedená Ryna, natočená v roce 2005 v rumunsko-švýcarské koprodukci v režii Ruxandry Zenideové). Romská komedie Roming ukazuje Epsteinovu obratnost v práci s vážnými tématy v rámci divácky atraktivního příběhu a také Jiří Vejdělek se zde profiluje jako ambiciózní tvůrce: ožehavé a málo frekventované téma romské menšiny v současném světě podává s komediálním nadhledem a přitom v tradicích domácího i zahraničního „etnického“ filmu (Juraj Jakubisko, Emir Kusturica). Ke „skutečným“ problémům se však samozřejmě nevyjadřuje: romské etnikum je pro něj spíš metaforou spontánního, svobodného a přirozeného přístupu k životu. – Protagonisty vyprávění jsou dva dávní kamarádi Roman Daniel a Stano Zaječí. Roman žije na vybydleném sídlišti, nepracuje a nechává se podporovat státem i synem Jurou, který studuje v Praze na inženýra, žije s bílou dívkou a všemožně se pokouší odetnout se od svých romských kořenů. Čas si zamlklý, snivý muž krátí sepisováním „romského eposu“, příběhem cikánského krále bez království Somáliho, který se vydává do světa hledat mytický romský oheň (představovaný ptáčkem). Somáliho příběh se postupně prolíná s příběhem Romana, který se vypraví rozhrkaným náklaďáčkem se svobodomyslným přítelem Stanem a se synem na cestu za dívkou, která byla Jurovi kdysi zaslíbena a která právě dosáhla dospělosti. Putování do daleké slovenské vesničky je svébytným druhem road movie, v níž hraje důležitou roli sebepoznání a harmonizace vztahů mezi Stanem, Romanem a Jurou. „Bílý Rom“ Stano i nejrůznější barvitá setkání a zastávky na cestě nakonec přesvědčí pochybujícího mladíka o tom, že „romský oheň“ ještě nevyhasl. – Přesvědčit o tom diváka ovšem tvůrci filmu zvládli jen částečně. Pohádkově stylizovaný příběh Somáliho se jen obtížně propojuje s „realističtější“ komediální rovinou. Symbolická postava malého krále v podání Rumuna Jeana Constantina navíc diváka kontaktuje jen obtížně. Sympatie na sebe naopak až bavičským způsobem strhávají představitelé Romana a Stana, Marián Labuda a Bolek Polívka. Příjemným překvapením je civilní Vítězslav Holub v roli Jury i sympaticky působící kompars (naturščici, z větší části angažovaní v Rumunsku). Dojmem spontánnosti, podporovaným romským soundtrackem i příjemnou kamerou Jakuba Šimůnka, se ovšem nakonec nepodařilo přesvědčivě zastřešit stylově i náladově poněkud nevyváženou podívanou. I tak snímek v českých podmínkách znamená lehký nadstandard. Název Roming odkazuje na spojení Rom a ing. (Jura bude brzy inženýrem) jednak na anglický výraz „roaming“, znamenající také „toulat se, potulovat se“.