JEN DO VYPRODÁNÍ ZÁSOB!!!
Dva kamarádi (Farley Granger, John Dall), uškrtí svého spolužáka jen tak, pro pocit vzrušení. Poté uspořádají honosnou párty pro rodinu a přátele oběti, při níž je tělo mrtvého nacpáno do kmene stromu sloužícího jako švédský stůl. Když vrazi stočí konverzaci na téma dokonalé vraždy, jejich bývalý učitel (James Stewart) pojme podezření. V této Hitchcockově fascinující exkurzi do smrti, zjistí profesor během jedné noci, jak brutálním způsobem přeměnili jeho studenti své akademické teorie v hrůzostrašnou realitu.


DALŠÍ INFORMACE:
Celé prostředí filmu Provaz bylo uměle vytvořeno na obrovském otáčecím panelu, s mraky ze skla a s miniaturní siluetou New Yorku osvětlenou dvěma tisíci žárovek a dvěma sty neonových nápisů. Když probíhá děj, mraky se pohybují, slunce zapadá a světla ve městě se pomalu rozsvěcují.
V Provazu, inspirovaném divadelní hrou Konec provazu od Patricka Hamiltona, opouští Alfred Hitchcock podle vlastních slov "čistou kinematografii" a snaží se "dát do pohybu celou scénu". Hitchcock natočil celý film na jediném pódiu studia Warner Brothers jako permanentní děj v desetiminutových záběrech. Příběh chladnokrevné vraždy spáchané dvěma mladými muži se opírá o skutečný případ Leopolda a Loeba, dvou zámožných mladých intelektuálů, kteří v Chicagu zavraždili 14letého chlapce jen tak pro vzrušující pocit.
Provaz je Hitchcockův první barevný film a je to také jeho první zkušenost jakožto režiséra-producenta. Původně do něj chtěl obsadit Caryho Granta, ale nakonec angažoval Jamese Stewarta i přes výtky filmařů, podle nichž už "Stewartova hvězda vyhasla".
Při natáčení dlouhých záběrů musel být každý pohyb kamery a herců rozpracován na jednotlivé fáze na velké tabuli. "Dokonce i na podlaze byly nakresleny očíslované kruhy pro 25 až 30 kamerových záběrů v každé desetiminutové sekvenci", odhalil později Hitchcock, "celé stěny se kolikrát musely posunout, aby mohla úzkými dveřmi projet kamera."
Aby se usnadnily pohyby kamery, stoly i židle musely být kulisáky za kamerou permanentně přesouvány. Farley Granger přiznává: "Nejvíc nervózní jsem byl z toho, aby byla židle tam, kde předtím, až si na ni budu chtít sednout."
"Bylo opravdu těžké si představit, jak bude vypadat ta a ta scéna, když jsme ji točili", vzpomíná Stewart. "Neustálé přetahování stěn způsobovalo strašný hluk a my jsme museli opakovat scény pořád dokola jen kvůli problémům se zvukem a používat jen mikrofony jako při rozhlasové hře."
Sir Cedric Hardwicke a Constance Collier prý měli z celé té záležitosti legraci, ale ostatní z toho moc nadšení nebyli. James Stewart nemohl v noci vůbec usnout. Později prohlásil, že "Provaz byl celkově propadák, protože diváci prostě nechtěli být okem pohyblivé kamery."
Během svého památného rozhovoru s Hitchcockem, zdůraznil režisér Francois Truffaut, že Provaz nesmí být odsouzen jako bláhový experiment. "Režisér je přitahován myšlenkou spojit všechny elementy filmu do jediného kontinuálního děje. V tomto smyslu je to pozitivní krok v tvém vývoji", řekl Hitchcockovi.