Původní adaptace divadelní hry G. B. Shawa se stala jedním z nejslavnějších muzikálů všech dob.

Egoistický jazykovědec Henry Higgins se vsadí, že prostou dívku z ulice přemění na šarmantní a sofistikovanou dámu, kterou pak představí na důležitém plese společenské smetánky. Zmatená a okouzlená Eliza Doolittlová se pomalu mění, obléká krásné šaty a učí se společenskému chování... Higgins svou sázku nejspíš vyhraje, ale získá tím také Eliza?

„Byl Jsem informován že ve Španělsku prší..." Výpravná filmová verze úspěšného muzikálu My Fair Lady, inspirovaného divadelní hrou Pygmalion G. B. Shawa, byla ve své době klenotem studia Warner - produkce se dokonce ujal sám Jack L. Warner - a přinesla další roztomilou roli do filmografie Audrey Hepburnové.
Film z roku 1964 byl u příležitosti třicátého výročí velmi kvalitně rekonstruován, díky čemuž jsou obraz i zvuk na disku neuvěřitelně kvalitní a dosahují mnohem lepší úrovně než leckteré pár let staré snímky. Dobový dokument se zaměřuje hlavně na kostýmy, účesy a líčení a vyznívá spíše jako upoutávka, zatímco trailer naopak stylově připomíná dokument. Velice zajímavý je bonus přinášející dvě scény z filmu (písně Wouldn't It Be Loverly a Show Mé) s původní zvukovou stopou, kde uslyšíte přímo Audrey Hepburnovou, již později anonymně přezpívala Marnie Nixonová. Je nutné uznat, že Hepburnová skutečně nebyla moc dobrá zpěvačka, ale její přednes je přirozenější a vystihla mnohem lépe špatný přízvuk, který k postavě Lizy Doolittleové neodmyslitelně patří.

Oscar 8 : Nejlepší film, Režie, Kamera, Herec HR - Rex Harrison, Výprava, Kostýmy, Hudba - A, Zvuk

+ 4 nominace: Herec VR - Stanley Holloway, Herečka VR - Gladys Cooper, Střih, Scénář - A