Třiašedesátiletý Fedor Gál se spolu se svým přítelem Eugenem Gindlem vydává po trase pochodu smrti z německého koncentračního tábora Sachsenhausen, v němž na jaře roku 1945 nacisti zavraždili jeho otce Vojtecha. Fedor Gál ho nikdy nepoznal, protože se narodil až po transportu do terezínského ghetta, kam se jeho matka spolu se starším synem Egonem dostala po separaci manželů. Eugen Gindl je synovcem muže, který sloužil pro nacistický Slovenský stát jako velitel lágru. Na cestě, jejímž cílem nemá být poznání či odhalení, ale spíše vnitřní dialog s nikdy nepoznaným otcem i se sebou samým, se vynořuje řada otázek provokujících k hledání odpovědí. Začneme-li hledat a třídit důvody, které vedou ke konání zla, stáváme se jeho součástí? Pomáhá nám fabulování vyrovnat se s traumatickou minulostí? A nakolik určující jsou pro naši identitu otázky víry, etnické a národní příslušnosti? Dokument režiséra Martina Hanzlíčka ukazuje problematičnost osobního i veřejného vyrovnávání se s historií násilí, která vstoupila do života mnoha lidí, stejně jako aktuálnost tohoto problému, který zdá se nikdy zcela nezmizí.