Když hovoříme o hře Švestka, nesmíme opomenout jednu důležitou okolnost: je to hra o stáří a její umělecká úroveň je bohužel poznamenána i stářím jejího autora. Dialogy nejsou tak hutné, jak jsme byli u Cimrmana zvyklí, jsou jakoby roztěkané, často opouštějí dějové řečiště a tvoří slepé laguny, odkud není návratu. Také vtipy už zdaleka nemají tu brilanci jako za mlada. Ale je to hra cenná právě tím, že v ní dramatik prozkoumal, jak se zralý věk podepíše na lidské duši, řeči a myšlenkové potenci.