Francouzský režisér Jean-Jacques Annaud je našim divákům znám jako tvůrce filmů Hlavička, ale především Jméno růže a Medvědi. Nyní máme příležitost seznámit se s dílem, které ho proslavilo u diváků i kritiky a je považováno za jeden z nejambicióznějších a nejzdařilejších experimentů 80. let. V Boji o oheň (1981) se podobně jako později v Medvědech téměř nemluví, pomineme-li umělou „řeč" pralidí a jejich gestické vyjadřování. Přesto je Annaudův film srozumitelný díky zvládnutí všech složek filmového jazyka. - Boj o oheň je příběhem strastiplné cesty trojice pravěkých lidí, Naoha, Amoukara a Gawa, za získáním ohně, znamenajícího pro jejich kmen záchranu života. Tato cesta je nejen snahou o pouhé přežití, ale díky rozmanitým dobrodružstvím a střetnutím i cestou za „polidštěním": trojice hrdinů začíná chápat pojmy jako je láska, přátelství nebo legrace. Není bez zajíma-vosti, že jedním z hlavních prostředků tohoto „polidštění" učinili autoři dívku, příslušnici vyspělejšího kmene, která se k malé výpravě připojí. Annaud hovoří o nejzákladnějších lidských emocích: strachu, lásce, touze po majetku, a předpoklá-dá, že se stanou citovým pojítkem diváků s hrdiny jeho příběhu. - Kladem filmu jsou vedle velkorysé režie výrazná, patetická hudba Philippa Sarda, krásná kamera Clauda Agostiniho, zapojující putující hrdiny do rozmanitých exteriérů (Kanada, Skotsko a Keňa), i pečlivě vybraní herečtí představitelé, kteří typově splňují naše představy o pravěkých lidech. - Ve jménu symbolické zkratky konfrontuje Annaud typy člověka, které od sebe dělí ve skutečnosti desetitisíce let; to, i jiné výhrady však ztrácejí důležitost, pokud si autor nekladl za cíl natočit archeologickou rekon-strukci, nýbrž atraktivní podívanou. - Snímek byl oceněn Oscarem za masky a Césary za nejlepší film a nejlepší režii.